Navigace

Dokumenty ke stažení
 

Aktuální kurz CZK/€

25,5740 CZK


Přehled tisku - ČR, Jihočeský kraj, prosinec 2013


ČR
Český lyžařský svaz byl založen před 110 roky a je nejstarší na světě (Radio Praha 1.12.)
Minulou neděli zahájili čeští biatlonisté olympijskou sezónu významným úspěchem. Ve švédském Östersundu zvítězili v závodě Světového poháru ve smíšené štafetě. Biatlon přitom existuje jako samostatný sport již téměř 50 let a není tudíž součástí Lyžařského svazu České republiky, který platí za nejstarší Lyžařský svaz na světě a nedávno oslavil 110 výročí své existence.
Má tři zakládající subjekty, kterými jsou: Böhmischer Skiklub Prag (Český Ski klub Praha), Riesengebirgsverein Ski Jilemnice (Krkonošský lyžařský spolek Ski) und Skiklub Vysoke nad Jizerou. Jeho prvním předsedou byl Jan Buchar, ředitel malé školy poblíž Jilemnice. Jeho pokračovatelem ve funkci byl velmi známý průkopník ve sportu Josef Rössler-Ořovský. Ten již v r. 1906 navrhnul založení mezinárodního Lyžařského svazu.

Dost velký výbuch: Důvěra v Zemana drasticky padá i podle druhého průzkumu (Parlamentní listy, 2. 12.)
Agentura CVVM uveřejnila průzkum důvěry občanů v jednotlivé státní instituce. Nejvyšší důvěře na úrovni téměř šedesáti procent se těší starostové obci. Výrazný propad důvěry lze pak sledovat u prezidenta republiky Miloše Zemana. Ta se teď pohybuje na 39 procentech. V dubnu mu ještě důvěru vyjadřovalo 61 procent dotázaných. Data CVVM ukazují, že slábne důvěra v prezidenta Miloše Zemana, zatímco krátce po nástupu do funkce - v dubnu 2013, mu důvěru vyjadřovalo 61 procent lidí, od května tato důvěra oscilovala lehce nad padesáti procenty. V listopadu tohoto roku pak spadla dokonce pod čtyřicet procent, konkrétně prezidentovi věří devětatřicet procent dotázaných. „Prezidentovi častěji důvěřují respondenti starší šedesáti let, ekonomicky neaktivní, důchodci a příznivci ČSSD a KSČM,“ hlásí CVVM.
Vůbec největší důvěře se již tradičně těší starostové. Věří jim 59 procent dotázaných. V dubnu 2013 důvěru starostům dávalo dokonce 64 procent občanů. Tradičně nejnižší důvěru si získává Poslanecká sněmovna. Aktuálně se pohybuje na hladině 15 procent, na konci roku 2012 to bylo dokonce jen deset procent. Vláda Jiřího Rusnoka, kterou jmenoval prezident Miloš Zeman a která nemá důvěru Parlamentu, získala kladné hlasy od 24 procent dotázaných. Senát má důvěru 26 procent lidí.

Německé platy přes sto tisíc lákají naše lékaře zřídka, tvrdí nemocnice (iDNES 2.12.)
Německé nemocnice v Česku dlouhodobě poptávají lékaře i zdravotní sestry. Platy pro absolventy lékařských fakult se díky oslabení koruny pohybují v přepočtu nad sto tisíci korunami měsíčně. Část nemocnic v českém pohraničí však iDNES.cz řekla, že odchody lékařů za prací do zahraničí jsou jen ojedinělé. Za hranice jdou ročně stovky lékařů. Česká lékařská komora uvádí, že do zahraničí odchází ročně až pětina absolventů lékařských fakult. Odchod za prací se však netýká jen jich, ale i lékařů z praxe. Podle odborů za prací do zahraničí ročně odchází stovky lékařů. Jak již dříve řekl iDNES.cz předseda Lékařského odborového klubu M. Engel, nejvíce jich odešlo v roce 2010, kdy odbory zmiňují číslo 800.
Kolik lékařů odešlo do zahraničí a na jak dlouho, nikdo přesně neeviduje. Ministr zdravotnictví v demisi Martin Holcát přitom tvrdí, že se tuto problematiku resort snaží podchytit. Ministerstvo má k dispozici počty vydaných osvědčení o vzdělání.

Rok/Počet vydaných osvědčení o vzdělání
2013 352
2012 534
2011 900
2010 610
2009 265

"Nebo zda vycestovali třeba jen na krátkodobou stáž, na dvouletý pobyt či na celý život. Počet vydaných osvědčení se tedy nerovná počtu lékařů, kteří odešli za prací do zahraničí," upozorňuje mluvčí ministerstva. Sám Holcát by byl rád, kdyby na zkušenou jezdilo za hranice více lékařů. "Když v Motole přijímám lékaře, tak mě překvapuje jejich životopis, kde často už ze studií mají praxi v Kongu, Chile, Francii, Německu, Anglii nebo i Číně. Přivážejí zkušenosti a já se jich ptám, zda ještě vycestují ven. Většinou říkají, že ano. Když se jich pak zeptám, zda chtějí v zahraničí zůstat, Slováci většinou řeknou, že ano. Češi naopak tvrdí, že se chtějí vrátit," popsal Holcát, který přišel na ministerský post z pozice náměstka ředitele pražské Fakultní nemocnice Motol.
Základní plat v přepočtu přes sto tisíc "Tím hlavním důvodem, proč naši lékaři odcházejí, jsou samozřejmě až čtyřnásobné výdělky," popsal pod podmínkou anonymity iDNES.cz lázeňský lékař s interní specializací, který nyní zvažuje odchod za prací do Německa. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky u nás loni činil průměrný plat v české nemocnici 29 165 korun, meziročně stoupl o 963 korun. Průměrná mzda lékaře se meziročně zvýšila o 2 890 korun na 59 677 korun měsíčně.
Podle lékaře však existuje ještě jiné velké lákadlo. "Nejvíc jistě táhne lepší firemní kultura, větší pohoda a lepší atmosféra a vztahy na pracovišti. A to, že vše funguje tak, jak má, a když ne, tak se to řeší a neokecává jako u nás," popsal lékař, který před několika lety již absolvovat krátkou stáž v této zemi.
Rozvrátili jsme si systém vzdělávání, i proto lékaři odcházejí. Současný ministr zdravotnictví uvedl ještě jiný důvod: vzdělávání. "Tady byl dokonalý, velmi dobře promyšlený systém vzdělávání, který se během několika let rozvrátil. Je jednodušší, snadnější a přímější atestovat a udělat si zkoušku v Německu. To, že lékaři v Česku zatím výrazně (alespoň podle nemocnic a ministra Holcáta) nechybějí, může být dáno ještě něčím jiným. Totiž příchody lékařů ze zahraničí do ČR. Podle ministerstva u nás letos získalo 196 zahraničních lékařů rozhodnutí, kterým jim bylo uznáno vzdělání. Loni to bylo 118.

Rok/Příchody lékařů
2013 196
2012 118
2011 287
2010 125
2009 181
Například v Nemocnici Břeclav pracuje 780 zaměstnanců, zhruba šestinu z nich tvoří Slováci.
Slovenské lékaře nebo zdravotní sestry zmiňuje i Fakultní nemocnice Ostrava. "Mezi našimi zaměstnanci je řada pracovníků ze Slovenska, což logicky v pohledu poskytování péče nepředstavuje žádné problémy jazykové, etnické a podobně," uvedl mluvčí Tomáš Oborný.

A pozor: Zeman prý odmítá jmenovat Zaorálka ministrem (Parl. Listy 4.12.)
Prezident Miloš Zeman odmítá jmenovat Lubomíra Zaorálka ministrem zahraničí. Informuje o tom dnešní vydání deníku Právo s tím, že kvůli tomu zřejmě budoucí předseda vlády Bohuslav Sobotka přesune Zaorálka na post státního tajemníka pro EU při Úřadu vlády. Zaorálek je prý totiž na tzv. seznamu zrádců, tedy těch politiků ČSSD, kteří před deseti lety odmítli zvolit Zemana prezidentem. Jedním ze zrádců byl i Sobotka, s tím se prý už ale prezident udobřil. Budoucí pravděpodobná trojkoaliční vláda ČSSD, ANO a lidovců by měla mít podle informací Práva 18 členů. Osm ministerských postů by mělo připadnout sociální demokracii, sedm hnutí ANO a tři lidovcům. S tím ale KDU-ČSL nesouhlasí. Podle informací listu prezident Miloš Zeman odmítá jmenovat ministrem zahraničí místopředsedu ČSSD Lubomíra Zaorálka. „Prezident spoluvytváří zahraniční politiku a je pro něj nepředstavitelné, že by měl spolupracovat právě se Zaorálkem. Nikdy ho nejmenuje,“ cituje deník zdroj blízký Zemanovi. Prezident se totiž nikdy netajil svým vztahem k Zaorálkovi, který patří do tzv. seznamu zrádců sociální demokracie, kteří měli Zemana podtrhnout při prezidentské volbě v roce 2003. „Se Sobotkou, který byl na seznamu také, se naopak podle všeho smířil, jak nasvědčuje Zemanovo pověření šéfovi ČSSD vést jednání o vládě a jejich pravidelné čtvrteční konzultace,“ tvrdí list.

Karel Schwarzenberg se obává, že ze vznikající koalice vzejde autoritářská vláda
(Radio Praha 8.12.)
Pravicová strana Top 09 dnes představuje nejsilnějšího obhájce parlamentní demokracie vůči útokům prezidenta M. Zemana a předsedy strany ANO – A. Babiše. To byl jeden z ústředních výroků K. Schwazenberga, šéfa strany Top09, na jejím sjezdu v sobotu v Praze. Jako důkaz svého tvrzení uvedl exministr zahraničí dosud neprůchodnou volbu čtvrtého místopředsedy parlamentu, naposledy P. Gazdíka. Fakt, že kandidát Top 09 na tuto funkci nezískal již dvakrát důvěru poslanců prý svědčí o tom, že má vnikající trojkoalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL z jeho strany strach. K. Schwazenberg má prý naopak obavy z toho, že bude budoucí koalice vládnout autoritářsky a nebude respektovat demokratické principy. Schwarzenberg připomněl, že předseda strany ANO – A. Babiš se o parlamentu už jednou vyjádřil, že je zbytečnou institucí. A také prezident M. Zeman prohlásil, že nebude parlament nezbytně vždy respektovat, nýbrž že půjde i vlastní cestou, poznamenal Schwarzenberg. Na současně probíhajícím dvoudenním sjezdu strany bude Schwarzenberg znovu kandidovat na předsedu Top 09. Místopředsedkyně ODS, která je na sjezdu pozvána jako host ve svém projevu Top 09 nabídla, aby obě konzervativní strany spojily své síly pro senátní a obecní volby v r. 2014.

Parlament schválil státní rozpočet na r. 2014 v prvním čtení (Radio Praha 8.12.)
Česká poslanecká sněmovna schválila v pátek v prvním čtení návrh státního rozpočtu na r. 2014. Premiér v demisi J. Rusnok předložil návrh rozpočtu s deficitem v přepočtu ve výši 4,15 miliard euro, což je o 450 milionů více než v předchozím roce. Rozpočet počítá s hospodářským růstem 1,3%. Podle Rusnoka odpovídá rozpočet stavu hospodářství v zemi. Stejně se vyjádřil i ministr financí J. Fischer. Jeho předchůdce ve funkci M. Kalousek však kritizoval spěch, ve kterém má být rozpočet protlačen sněmovnou. To prý znemožňuje nutnou odpovídající diskuzi o rozpočtu, což je na hraně porušení ústavy, poznamenal Kalousek. Předseda ČSSD B. Sobotka chce nechat rozpočet ještě letos schválit a zamezit tak rozpočtovému provizoriu. Předseda hnutí ANO A. Babiš by chtěl podle svého tvrzení vytvořit v rámci rozpočtu rezervu ve výši asi 10% provozních výdajů

Petice za F. Porsche letí internetem. Podepsaly ji stovky nespokojených (iDNES 9.12.)
Historici, politici i automobilisté - ti všichni už se zabývali palčivým tématem nacistické minulosti vratislavického rodáka, automobilového konstruktéra Ferdinanda Porscheho. "Vytvořil jsem tuto petici jako nesouhlas s postupem Vratislavic nad Nisou ve věci odstranění informačních cedulí o místním rodákovi Ferdinandu Porschem. Vratislavice tyto kroky obhajují tím, že za druhé světové války byl pan Porsche členem SS. Dodnes ale neexistují zmínky o tom, že by se Porsche účastnil nějakých válečných zločinů, nebo snad genocidy," napsal v úvodu petice Reiner. To, že se zde tento významný konstruktér narodil, je podle něj holý fakt. "V žádném případě nemůže být řeč o propagaci nacismu, jak si například myslí aktivista Pavel Hrstka, iniciátor tohoto aktu čirého pokrytectví," míní. Právě Hrstka před časem proti nápisům na cedulích protestoval. I on vyrukoval s peticí za odstranění nápisů; podepsalo ji asi sto padesát lidí. Měl také podezření, že je nápis propagací nacismu a podal na zastupitelstvo Vratislavic trestní oznámení na policii. Ta ale věc odložila. Reiner již sebral přes šest set podpisů, mnohem víc, než je na Hrstkově petici. "Překonali jsme hranici sto padesáti hlasů v petici pana Hrstky, což byl i ze začátku můj osobní cíl. Musím přiznat, že jsem takový zájem vůbec nepředpokládal," přiznal Reiner. Do pomyslného tažení proti Vratislavicím se nedávno pustil i prezident Porsche Classic Clubu ČR Milan Bumba: napsal starostovi otevřený dopis. "Vratislavice nad Nisou by měly být po právu hrdé na skutečnost, že mají tak slavného rodáka, jakým je Ferdinand Porsche, a měly by toho náležitě využít ve svůj prospěch," prohlásil v něm.

Stoupající tendence: Kriminalita v Česku vzrostla o sedm procent (Týden 9.12.)
Z necelých 19 tisíc trestných činů, které policisté navíc zaznamenali od ledna do října, tvořily více než dvě třetiny krádeže. Nejvíce trápí v poslední době kriminalita hlavně Prahu, Ústecký a Moravskoslezský kraj. Jako problematická však Červíček zmínil i některá menší města - například Frýdek-Místek, Karvinou a Most. Nárůst o zhruba 24 procent kriminalisté zaznamenali u krádeží vloupáním, naopak meziroční pokles o deset procent evidují u loupeží. Červíček se také zmínil o tom, že se lidé v poslední době obrací na policii více než dříve kvůli podezřením z hospodářských trestných činů, a proto se na tuto problematiku sbor zaměřil. Podle Červíčka se do statistik kriminality promítla například i amnestie někdejšího prezidenta Václava Klause. Ze zhruba 6300 propuštěných z vězení je více než třetina znovu stíhána.

Koaliční smlouva: Daně zůstanou beze změny, poplatky pacientů ve zdravotnictví budou zrušeny (Radio Praha 11.12.)
Politické strany ČSSD, ANO a KDU-ČSL zřejmě vytvoří budoucí vládní koalici. V úterý večer byly pro takovou dohodu odstraněny poslední existující překážky a partneři se shodli na konečném znění čtyřicetistránkové koaliční smlouvy. Byly vyřešeny rozpory v oblasti daňové politiky i v oblasti zdravotnictví. Před ca. 2 měsíci se v ČR konaly předčasné parlamentní volby. ČSSD, která je s 20,45% hlasů nejsilnější parlamentní stranou zahájila počátkem listopadu jednání s druhou nejsilnější stranou ANO a později také s KDU-ČSL. V úterý pak dokončily tyto strany svá jednání a přípravu koaliční smlouvy.
V dalším kroku musí být tato smlouva odsouhlasena hlasováním ještě orgány všech tří stran. Poté bude v příštím týdnu zahájeno jednání o personálním obsazení ministerstev ve vládě. Zatím má dostat ČSSD 8, ANO 7 a KDU-ČSL 2 ministerstva. KDU-ČSL ale požaduje, aby dostala ve vládě ještě třetí ministerské křeslo. Místopředseda této Jurečka strany řekl: Neznám žádnou stranu, která by měla v nějaké koaliční vládě jen dva ministry. Chtěli bychom proto s našimi partnery ještě vyjednat, abychom dostali alespoň 3 ministerstva, řekl Jurečka.

Udání za Klausovu amnestii: Nečas prý kličkuje a neví kudy kam (Parl. listy 17.12.)
Zveřejněný text části odposlechu bývalého předsedy vlády Petra Nečase, v němž prohlásil, že v případě amnestie šlo o podpis za podpis, podnítil spekulace, že Nečas schválení amnestie vyobchodoval s prezidentem Klausem. Zakládající člen občanského sdružení Vraťte nám stát a zároveň spoluautor nového trestního oznámení na expremiéra Jaroslav Kuchař je přesvědčen, že už nejde jen o indicie, ale že se ukázalo, že musel existovat výměnný obchod. Už téměř rok se občanské sdružení za obnovu demokracie Vraťte nám stát! tvrdošíjně pokouší pohnat k zodpovědnosti ty, kteří se podepsali pod letošní amnestii. Díky ní se na svobodu dostalo 6500 vězňů a podmíněné či alternativní tresty byly prominuty dalším desetitisícům lidí. Nejvíce kritizován byl aboliční článek amnestie, který se vztahoval na některé rozsáhlé hospodářské kauzy s miliardovými škodami. I proto se sdružení Vraťte nám stát angažovalo ve výzvě senátorům, aby obžalovali tehdejšího prezidenta Václava Klause z velezrady.
I když Ústavní soud zastavil řízení a žalobou Senátu na Václava Klause se odmítl zabývat, občanské sdružení se nevzdalo. Na jaře podalo trestní oznámení na tehdejšího premiéra Petra Nečase pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby nebo maření úkolu úřední osoby z nedbalosti, za což byl považován přiložený Nečasův podpis pod Klausovou amnestií. Toto trestní oznámení však policie odložila. Expremiér si byl plně vědom škodlivého znění amnestie. Ani to však definitivní klid předsedovi vlády v této kauze nepřineslo. Server Aktuálně.cz přinesl na světlo světa informaci, že Petr Nečas v lednu v odposlouchávaném hovoru řekl tehdejší šéfce svého sekretariátu Janě Nagyové, že svůj spolupodpis pod amnestií vyměnil za souhlas prezidenta s konsolidačním balíčkem připraveným tehdejší vládou. „Amnestie je strašný průšvih,“ řekl tehdejší premiér podle policejního spisu Nagyové v rozhovoru, který se odehrál 5. ledna odpoledne, a prohlásil, že „může říct otevřeně, že šlo o podpis za podpis“.
Myslíme si, že to vykazovalo jasné známky úmyslu osvobodit skupinu lidí, kteří byli tím druhým článkem amnestie zbaveni trestní odpovědnosti. A to je, jak si myslíme, právě ten důvod, proč má smysl to trestní oznámení znovu podávat, řekl J. Kuchar. 

Parlament schválil státní rozpočet na rok 2014 (Radio Praha 19.12.)
Parlament schválil tento rozpočet, předložený prozatímní vládou J. Rusnoka v závěrečném čtení na zasedání ve čtvrtek 19.12. Rozpočet počítá s deficitem 112 miliard korun (asi 4 miliardy euro), což je asi o 440 milionů více, než činil plánovaný deficit pro rok 2013. Pro rozpočet hlasovalo 109 z přítomných 194 poslanců, 39 poslanců bylo proti. Ministerstvo financí počítá v rozpočtu s hospodářským růstem 1,3% a jeho deficit by měl zůstat pod Maastrichtským kritériem 3%. Ministerstvo financí a Česká státní banka však tento týden vládě doporučila, aby nepodřizovala vše výlučně cílovému termínu pro přijetí eura v ČR.

Vláda domluvena, Babiš povede finance, KDU zemědělství
Praha - Faktický vítěz říjnových voleb Andrej Babiš bude ministrem financí a současně vicepremiérem příští vlády. Lídr hnutí ANO to potvrdil v neděli v České televizi a tím se definitivně doplnila jedna z tajenek ke vznikajícímu kabinetu premiéra B. Sobotka (ČSSD). Vláda bude mít ve sněmovně podporu 111 hlasů, bude mít 17 členů. ČSSD obsadí osm křesel, ANO šest a lidovci tři. KDU-CSL usilovala přitom delší dobu o resort zemědělství a pokud by ho nezískala, hrozila neúčastí ve vládě, či dokonce odchodem do opozice. Proto se CSSD a KDU-CSL nakonec dohodli na kompromisu. Na svém programu je dohodnuta už týden, nyní se dolaďuje obsazení křesel. Poslední překážkou může být ještě prezident Miloš Zeman, který má výhrady k některým kandidátům, a také proto se nejspíš šéfové koaličních stran scházejí ještě v neděli. Miloš Zeman přímo zpochybnil například možné jmenování Martina Stropnického z hnutí ANO na post ministra obrany a v podobném duchu se hovořilo také o Lubomíru Zaorálkovi z ČSSD jako ministru zahraničí. Aktuálně.cz už před několika týdny napsalo, že hradní administrativa připravila pro prezidenta ústavní výklad, jak by mohl některá jména do vlády zablokovat. Ústavní experti se sice spíše shodují, že by k tomu musel mít prezident opravdu vážný důvod (zákonný či ústavní), ale samotní sociální demokraté podle všeho nějaký střet očekávají. Jeden z adeptů nové vlády Jiří Dienstbier v deníku Právo například hovoří o tom, že by strana v případě prezidentova odporu mohla sáhnout ke kompetenčnímu sporu u Ústavního soudu.

Novoroční zdražování: Noviny přinášejí překvapivou informaci (Parl. listy 27.12.)
Na rozdíl od let minulých tentokrát s nástupem nového roku nečeká obyvatelstvo ČR žádné velké zdražování. Naopak, elektřina a plyn zlevní. Zdražovat bude v důsledku devalvace koruny dovozové zboží, především potraviny, ale zřejmě až ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2014. Informuje o tom páteční Mladá fronta Dnes. „Inflace bude v příštím roce nejnižší za posledních 11 let,“ cituje list Davida Marka z Patria Finance. Podle deníku většina analytiků počítá s tím, že ceny stoupnou v průměru o 1 až 1,5 %. Přitom ale elektřina zlevní až o 15%, zemní plyn až o 5%. Za nižším zdražením stojí i komunální volby, které proběhnou příští rok na podzim. Řada radnic, v jejichž majetku jsou vodárny, se totiž snažila cenu vodného a stočného buď nezdražit vůbec, nebo jen minimálně. Z uvedeného důvodu většinou nezdražuje ani svoz odpadu či daň z nemovitosti nebo jízdné v MHD.

Projev prezidenta byl vlna sebechvály, kritizuje M. Zemana tisk (Tyden.cz 27.12.)
Komentátoři českých deníků čtvrteční vánoční poselství prezidenta Miloše Zemana většinou kritizují. Chyběla jim v něm vize budoucnosti, v čemž se shodují s některými předními politiky. Prezident v projevu chválil zejména sebe, ale jeho vystoupení postrádalo hlubší obsah, píše tisk. Lidové noviny (LN) na titulní straně v článku s titulkem "Zemanovo svatoštěpánské nic" označily čtvrteční projev za nejslabší poselství prezidenta republiky od roku 1990 a nejhorší projev Miloše Zemana vůbec. "Poselství prezidenta, který místo sjednocování společnost silně polarizuje. Který sám netuší, jakou cestou se vydá v příštím roce, natožpak aby mohl občanům sdělit svoji představu o budoucnosti země. Poselství prezidenta, který ví, že kdyby zítra byly volby, není prezidentem," píše v komentáři šéfredaktor LN István Léko. Podle komentátora Hospodářských novin (HN) je zarážející, jak málo prezident hovořil o starostech a radostech druhých, a naopak kolik času věnoval tomu, co všechno dobrého, radostného a prozíravého vykonal on sám. "Zemanova zpráva o plnění vlastních slibů mohla zaznít kdykoliv a její svázání s vánočními svátky zcela postrádá smysl. Kromě onoho gesta navazování na projevy prezidentů, kteří ještě stáli za to," míní. Komentář Mladé fronty Dnes (MfD) začíná tvrzením, že prezident zavedl staronovou tradici: chval se, ale neříkej nic. "Určitá neurčitost" prezidentova projevu je podle komentátora MfD ve skutečnosti výhodou, nikoliv nedostatkem. "Nevzniknou žádné větší polemiky či námitky a kritiky. O politické či hospodářské krizi, o krizi duchovní nemluvě, jsme se nic nedozvěděli, není proto co kritizovat. Ani k poznámkám o nejnovější politické situaci se prezident strhnout nedal. Natož aby řekl, co nás asi čeká. Snad jen naznačil, že i to vyřeší správně," píše v ironicky laděném komentáři.

Rodí se většina pro změnu volebního systému. Má zamezit roztříštění vlád.
(iDNES 28.12.)
Politici se začínají přiklánět k výraznější změně volebního systému. A to nejen zástupci vznikající trojkoalice. Posílit většinové prvky při volbách do Sněmovny chtějí všechny strany s výjimkou komunistů. Hnutí ANO si dokonce přeje úplnou změnu systému na dvoukolový většinový. Už za necelé čtyři roky možná poneseme k volbám do Poslanecké sněmovny volební lístky, na nichž bude za každou stranu namísto dlouhé kandidátky jen jedno nebo dvě jména. Politické strany jsou čím dál více nakloněny výrazné změně volebního systému. Hnutí ANO chce zavést dvoukolový většinový systém, který by omezil roztříštěnost politické scény a zvýšil akceschopnost vlád. Většinový model se vyznačuje vyšším počtem volebních obvodů. V každém z nich uspěje pouze jeden nebo dva kandidáti s nejvíce hlasy. Zástupci ostatních stran se do parlamentu nedostanou. Mnohem větší roli tak hraje silná osobnost, menší naopak stranická příslušnost. Poslanci ANO chtějí na začátku příštího roku ustavit sněmovní podvýbor pro změnu ústavy, který by se přechodem k většinovému modelu zabýval.

Jihočeský kraj
Chtějí oživit zašlou slávu železnice (2.12. TAd)
Veselí nad Lužnicí - Trať z Prahy do Vídně má na jihu Čech jen regionální význam. Rakušané to chtějí změnit. Poslední přímý rychlík z Prahy 
do Vídně zastavil na veselském nádraží 1. června 1996. Od té doby sláva bývalé Dráhy Františka Josefa upadá. Vrátit jí zašlý lesk, se rozhodli rakouští sousedé. Proto kontaktovali veselského starostu V. Matějů, aby i česká strana pomohla. „Historicky jezdívaly vlaky z Prahy do Vídně přes Veselí nad Lužnicí. Poté se vybudoval železniční koridor na Brno a trasa přestala být preferovaná. Myšlenka rakouských přátel je založena na tom, že by se tato historická trasa obnovila," nastínil starosta. Cílem je zkvalitnění dopravy, rekonstrukce železnice pro vyšší rychlost a tedy 
i zkrácení doby na cestu. To ovšem není podle veselského výpravčího Víta Kuchválka reálné, dokud nebude celá trať zmodernizovaná a nebude dokončený koridor: „V Rakousku došlo k přestavbě železničního uzlu Vídeň a trať z Velenic vede do Vídně na centrální nádraží, které se bude v r. 2014 otevírat. Proto Rakušané podnikají tyto iniciativy," vysvětlil výpravčí s tím, že cesta z Prahy do Vídně přes Brno trvá skoro pět hodin. Přes Veselí a Gmünd by se zkrátila na 3,5 hodiny. Doprava by se urychlila a jižní Čechy propojila se světem. Problémem jsou ale finance. Starosta Václav Matějů se spolupráci nebrání, ale takovou změnu může zaplatit jen stát: „Myslím si, že v rámci Unie je strategie dopravní sítě, která stanovuje priority dopravních tras. Říkám to z toho důvodu, že nevím, jak má Unie trasu z Veselí zahrnutou v dopravní mapě. Myšlenka je to hezká, ale pokud ji chceme realizovat, musí ji někdo zaplatit," podotkl starosta. Trať má na jihu Čech pouze regionální význam a opětovným propojením s Vídní by se vrátila její sláva. K odklonění vlaků došlo se souhlasem Evropské unie: „Unie tlačila na to, aby se propojila všechna důležitá centra. Navíc mezi Prahou a Vídní přes Gmünd není žádná velká aglomerace. Dalším důvodem bylo, že infrastruktura směrem na Brno měla větší kapacitu a lepší stav," vysvětlil Vít Kuchválek, proč České dráhy odklonily přímé a kratší spojení s Vídní na delší přes Brno. Provoz na trati z Gmündu do Čerčan byl zahájen 3. září 1871 a téhož roku trať začala fungovat do Prahy. Postavit ji nechali Schwarzenbergové. „Už v 80. letech 19. století se stala důležitou spojnicí, protože byla dokončena trať z Lince do Budějovic. Otevřela cestu z Prahy do jižní Evropy. Na přelomu 20. století tady jezdily významné vlaky až do Říma," vypráví Vít Kuchválek, výpravčí z Veslí n.L.. Zásadní modernizace přišla po více než sto letech, až se současnou stavbou koridoru. „Aby se mohlo přemýšlet o znovupropojení s Vídní, musí být koridor hotový. Nový úsek z Benešova do Budějovic bude mít slušné parametry a přirozeně vzniklé jižní spojení by mohlo být alternativou pro přetížený koridor na severu země. Snahu Rakušanů je třeba podpořit," vybízí Vít Kuchválek.

Temelín potřetí obhájil prestižní ekologické osvědčení (JČ Novinky 3.12.)
Temelín i Dukovany naplňují požadavky mezinárodní normy na ochranu životního prostředí (ISO 14001:2004). To je výsledek ekologického auditu, který provedla na českých jaderných elektrárnách mezinárodní auditorská společnost Det Norske Veritas. Na Temelíně chrání životní prostředí podle mezinárodních norem. Potřetí tak Temelín obhájil toto prestižní ekologické osvědčení. Temelín tak patří mezi desítku jihočeských firem, které požadavky mezinárodní ekologické normy splňují. Jihoceskenovinky.cz informoval Ing. Marek Sviták, tiskový mluvčí JE Temelín. Certifikát se vydává na tři roky a každý rok jezdí auditoři k jeho držiteli na dílčí kontroly. Elektrárna Temelín je držitelem certifikátu systému řízení ochrany životního prostředí (EMS certifikát) podle mezinárodní normy ISO 14001:2004 od roku 2004. Certifikát platí na tři roky a elektrárna ho již dvakrát obhájila a to v letech 2007 a 2010. „Při výrobě elektřiny lze Temelín považovat za ekologický zdroj. Díky němu se totiž ročně nemusí spálit 15 milionů tun uhlí a do ovzduší se tak nevypustí 12 miliónů tun CO2. Jsme ale také průmyslovým podnikem, kde nakládáme s odpady, používáme různé oleje a pracujeme s radioaktivitou. Bez toho, že bychom se zaměřili na bezpečnost a ochranu životního prostředí si provoz naší elektrárny ani nedovedu představit,“ uvedl ředitel JE Temelín Miloš Štěpanovský.

Jihočeši 2012 se pokusili odvolat hejtmana, hlasování se nakonec nedostalo na program jednání (Regionální noviny 5.12.)
Zastupitelský klub Jihočeši 2012 na dnešním zasedání krajského zastupitelstva navrhl odvolání hejtmana Jiřího Zimoly (ČSSD). Návrh na zařazení bodu do programu jednání zastupitelstva však neprošel. Z přítomných 52 zastupitelů bylo 18 pro, 27 proti a 7 se zdrželo. Pro zařazení navrženého bodu na jednání je přitom potřeba 28 souhlasných hlasů. Hnutí Jihočeši 2012 vadí souběh funkcí poslance a hejtmana, které se podle nich nedají obě najednou vykonávat plnohodnotně. "Už na minulém zasedání zastupitelstva kraje, které se konalo v říjnu, jsme jej proto vyzvali, aby se do dnešního jednání rozhodl, kterou z funkcí chce vykonávat, aby tím netrpěl náš Jihočeský kraj. Protože tak hejtman do dnešního dne neučinil, navrhli jsme dnes jeho odvolání. Půlroční lhůtu na rozhodnutí, kterou se Jiří Zimola ohání, považujeme za neúnosně dlouhou," uvedl zastupitel Jihočechů 2012 a starosta Strakonic Pavel Vondrys.
Podle něj byl navíc Zimola přistižen při lži. "Lhal při povolebních vyjednáváních v roce 2012, kdy něco jiného říkal při jednání s námi a něco jiného novinářům, lhal všem Jihočechům, když v srpnu v médiích prohlásil, že se v případě zvolení do sněmovny vzdá mandátu hejtmana, lhal občanům celé České republiky o své účasti na schůzce u prezidenta v Lánech," prohlásil dnes Vondrys s tím, že jako poslanec Zimola svou účastí na pokusu o puč uvnitř ČSSD nese přímou zodpovědnost za další zvýšení nestability politického systému v zemi.

Jihočeští poslanci obsadili výbory a vyhlížejí dvě ministerská křesla (iDnes 10.12.)
Jak velký vliv mají jihočeští poslanci ve Sněmovně? Nejmocnějším by se mohl v tomto ohledu stát Jan Bartošek, horký kandidát na post ministra práce a sociálních věcí. Ministrem by mohl být i Jan Mládek.
Jednání se zbytečně protahují, někteří se evidentně rádi poslouchají - i takové jsou dojmy nových jihočeských poslanců z prvních schůzí ve Sněmovně. Z regionu jich v dolní komoře parlamentu usedlo dvanáct a už mají i funkce v jednotlivých výborech, kde podle svých slov hodlají lobovat za jihočeské zájmy. Významnou funkci zastává šéf komunistů Vojtěch Filip, který byl zvolen místopředsedou Sněmovny.
Poslanci z jihu Čech ve výborech
Jiří Zimola (ČSSD)
- výbor pro evropské záležitosti
- výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj
Jan Mládek (ČSSD)
- není členem žádného výboru
Vítězslav Jandák (ČSSD)
- výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
- volební výbor
Radka Maxová (ANO)
- kontrolní výbor
- výbor pro sociální politiku
Roman Kubíček (ANO)
- rozpočtový výbor
- kontrolní výbor
Vojtěch Filip (KSČM)
- organizační výbor
Alena Nohavová (KSČM)
- výbor pro sociální politiku
- výbor pro zdravotnictví
Zdeněk Bezecný (TOP 09)
- výbor pro bezpečnost
František Vácha (TOP 09)
- výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
Jan Zahradník (ODS)
- výbor pro evropské záležitosti
- výbor pro životní prostředí
Karel Pražák (Úsvit)
- hospodářský výbor
- výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj
Jan Bartošek (KDU-ČSL)
- výbor pro sociální politiku
Jihočeská záchranka zachraňovala v rakouském Gmündu (JČ Novinky 16.12.)

V pátek se v rámci aktivit projektu „Healthacross in Practise“ uskutečnilo v Gműndu společné cvičení záchranných složek Dolního Rakouska a Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Hlavním námětem setkání byla přeshraniční spolupráce záchranných služeb obou zemí při vzniku mimořádné události v příhraničních oblastech. Vlastní cvičení probíhalo v prostorách hangáru Gműndských hasičů. Byla zde nasimulována dopravní nehoda autobusu a nákladního auta s větším počtem zraněných. Úkolem zasahujících týmů bylo vyproštění zraněných osob a jejich následné ošetření. Cvičení se zúčastnily tři posádky Zdravotnické záchranné služby JčK, dvě posádky záchranné služby Dolnorakouského Červeného kříže a příslušníci Hasičského záchranného sboru Dolního Rakouska. Přes počáteční obavy z jazykové bariéry se v průběhu cvičení ukázalo, že jsou záchranáři schopni efektivně spolupracovat i bez jazykové vybavenosti. Základní postupy i vybavení českých a rakouských záchranářů jsou totiž velmi podobné. Zdaleka se nejednalo o první společné setkání záchranných služeb obou zemí. O vzájemnou spolupráci v poskytování zdravotní péče usilují příhraniční regiony již řadu let. Vlastní projekt Healthacross zabývající se právě možnostmi poskytování zdravotní péče mezi Dolním Rakouskem a Jihočeským krajem, byl zahájen již v roce 2008. Jedno z prvních cvičení záchranných složek obdobného charakteru se uskutečnilo v Českých Velenicích na jaře v roce 2010. V následujících letech pak rozvoj vzájemné spolupráce pokračoval.

Prodloužení vodní cesty (CT 19.12.)
Poslední překážka z vltavské vodní cesty na jihu Čech zmizí. Jak totiž informovalo zpravodajství České televize, vláda totiž schválila modernizaci jezu a stavbu plavební komory v Hněvkovicích u Týna nad Vltavou, přičemž práce přijdou na 400 milionů. Rozhodnutí vlády podle televize vítají starostové i provozovatelé lodní dopravy, kteří na takové rozhodnutí čekali téměř tři roky. Po dostavbě se rekreační plavba prodlouží z Orlíka až do Českých Budějovic. Podle plánu vodohospodářů by první plavidla měla zamířit do nové komory, která bude na tomto jezu, na konci roku 2015.

Správa NP Šumava slibuje konec používání biocidů v r. 2014 (Regionální noviny 19.12.)
Správa Národního parku a Chráněnné krajinné oblasti Šumava ve středu v tiskovém prohlášení slíbila konec používání biocidů v lesích národního parku. Ojedinělý krok prichází po deseti letech, kdy park tyto chemikálie aplikoval na boj s kůrovcem. Správa přitom dlouhodobě čelí kritice za používání těchto chemikálií nejen ze strany ekologických sdružení, ale také z České inspekce životního prostředí a Ministerstva životního prostředí. Před několika měsíci jí dokonce MŽP zrušilo výjimky, které správa měla pro použití biocidů na letošní rok.

Jihočeský kraj chce létat, Budějovice však miliony letišti nedají (iDNES 23.12.)
Dokonalé divadlo představili českobudějovičtí zastupitelé na svém posledním jednání. Tři hodiny hráli drama o další budoucnosti letiště v Plané. Nechyběla zápletka, hádky a vyvrcholení. Výsledkem je skutečnost, že odmítli podpořit projekt dotací ve výši 16 milionů korun. Zatímco pár dní před tím se vedení Jihočeského kraje definitivně rozhodlo, že rozvoj letiště podpoří už příští rok částkou přibližně 140 milionů korun, z magistrátu nebude ani koruna. Společnost přitom vlastní rovným dílem. A před lety se politici memorandem zavázali k podpoře. Chyběly jen tři hlasy. Proč se nepovedlo zastupitelům schválit provozní dotaci ve výši 15,5 milionu a dalších 500 tisíc korun na investice? Částečně za to mohla nepřítomnost některých členů v době hlasování. Chyběly totiž jen tři hlasy. Jenže mnohem větší problém je skutečnost, že koalice HOPB, ČSSD a TOP 09 není ohledně letiště jednotná. Třeba radní Tomáš Bouzek (TOP 09) o projektu dlouhodobě pochybuje. Řekl, že odmítá dál investovat do prázdné skořápky. "Není to tak, že bych ho zavrhoval od samého počátku. Nicméně, pokud poskytujeme veřejné prostředky, měli bychom průhledně vidět, kam jdou, a měli bychom do budoucna znát plány letiště," prohlásil.
Vadí mu, že se za několik let nic nezměnilo a projednávaný bod ohledně letiště je stále stejný.
Letiště však bylo už delší dobu na hranici svých možností a kapacit a bez pořízení moderní navigace by se nikdy nemohlo dostat ke statutu otevřeného mezinárodního přístavu. Tak by mohlo konkurovat třeba Karlovým Varům či Pardubicím. Nemám slov, reagoval hejtman Zimola. Odmítavý postoj části budějovických zastupitelů přišel v nejméně vhodnou chvíli. Právě když se kraj rozhodl pro modernizaci a do areálu chce vložit v následujících letech až půl miliardy korun. O to víc se tak celý problém jeví jako politická hra. "Je to velmi překvapující a nemám pro to mnoho slov," reagoval jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD). Věří, že město svůj postoj ještě přehodnotí. Dodal, že investiční část obstará z rozpočtu Jihočeský kraj, a tak by to neměla být pro město velká zátěž. Je možné, že se karta skutečně obrátí. Při jednání zastupitelů vznikla paradoxní situace. V pátém bodě sice nejdříve neschválili dotaci, v bodě deset, kterým bylo schvalování rozpočtu, se však zavázali k další podpoře. Jako první na to upozornil zastupitel Jan Zahradník (ODS). Mimo jiné se pak dokonce hlasovalo o vyřazení závazku k letišti z návrhu rozpočtu. Bez úspěchu. "Pokud koalice rozvoj odmítá, ať odejde z akciové společnosti a přestane škodit," navrhl Zahradník. Na jejich nedostatek si stěžovala například náměstkyně Ivana Popelová (HOPB). "Chceme, aby bylo letiště řádně vedeno a aby člověk, který ho řídí, předkládal zastupitelstvu materiály. Na jejich základě se můžeme rozhodnout a finanční prostředky schválit. Podkladů se nám neustále nedostává," upozornila Popelová. Ředitele letiště Ladislava Ondřicha se však na zasedání nikdo na nic nezeptal. Až po jeho odchodu se rozpoutala diskuse. Primátor Juraj Thoma (HOPB) zmínil, že Ondřich sice dobře zafungoval jako krizový manažer, ale není přesvědčen o tom, že je tím, kdo dokáže sestavit byznys plán. Vznikla tak zajímavá situace, kdy se shodli zastupitelé ČSSD a ODS, tedy koalice a opozice. Podle většiny z nich má letiště naději na úspěch, a pokud město promarní šanci, žádné letiště už se nikdy postavit nepodaří.

Na jihu Čech začnou v roce 2014 projekty za miliardy korun (Parl. listy 26.12.)
Jihočeši by se v příštím roce měli dočkat zahájení výstavby další čtyř úseků ostře sledované dálnice D3. Další stamiliony korun půjdou na jihu Čech do modernizace železnice, nemocnic i Jihočeského letiště či splavnění Vltavy. Jihočeský kraj bude do dopravy investovat 1,097 miliardy korun - třeba do oprav silnic zhruba 300 milionů korun, do modernizace letiště 95 milionů korun a do vybudování heliportu záchranářů dalších 42 milionů korun.

Koncertní centrum podle návrhu Kaplického
V průběhu roku by mělo po více než dvou letech skončit odbahnění táborské nádrže Jordán für 400 Mio. CZK. V Milevsku na Písecku začne likvidace staré ekologické zátěže, kterou tam po sobě zanechala bývalá obalovna živičných směsí. Náklady se odhadují na 700 milionů korun. Připraveno je také pokračování likvidace dalšího kalojemu v někdejší zpracovně uranových rud v Mydlovarech za půl miliardy.

V roce 2014 by se také mělo rozhodnout, zda se v Českých Budějovicích bude stavět nové koncertní centrum za stovky milionů korun.




 
Interreg Central Europe KÚ Jčk EUROPA Plattform PRO Waldviertel
Projektverein Waldviertel