Navigace

Dokumenty ke stažení
 

Aktuální kurz CZK/€

25,5740 CZK


Přehled tisku - Česká republika, Jihočeský kraj září 2013



Česká republika

Vitásková zpochybnila 1500 solárních elektráren (Aktualne 1.9.)
Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková intenzivněji pracuje na zpochybnění stovek solárních investic, u nichž podle ní existuje podezření, že čerpají neoprávněně vysoké dotace.
Deník Insider podrobně popsal, že ERÚ na Státní energetickou inspekci, která má za úkol provoz elektráren kontrolovat, poslal zatím podněty k prošetření více než 1500 podezřelých zdrojů.
Vitáskové samotné hrozí soud, kam ji hodlá poslat brněnský státní zástupce Radek Mezlík. Podezírá ji totiž, že se sama podílela na solárním podvodu. Vitásková ale i přes to, že na ni policisté sepisují obžalobu, z funkce odejít nehodlá. „Neodstoupím, pokud nebudu pravomocně odsouzena," řekla v rozhovoru pro Insider.
"U některých případů jsme narazili na indicie svědčící o možných podvodech spojených s udělením licence nebo s provozem zdroje. S těmito případy se obracíme na Nejvyšší státní zastupitelství. Zatím jsme tam odevzdali podněty týkající se zdrojů o celkovém výkonu asi 120 megawatt, které čerpají dotaci asi 2 miliardy korun ročně. Další podobné návrhy chystáme, ty se týkají asi stovky megawatt a dotace se u nich pohybuje mezi 1,7 až dvěma miliardami korun ročně," cituje Insider Vitáskovou.
"Zelené" elektrárny mají na podporu nárok po 15 až 20 let od spuštění. V souhrnu tak ERÚ zpochybňuje sumu v řádu desítek miliard korun.
Zatím se ERÚ zaměřuje jen na solární byznys, předsedkyně ale hodlá záběr rozšířit také na kogenerační zdroje (výroba elektřiny a tepla zároveň) a bioplynové stanice.

Český průmysl nabírá na síle, firmy jsou optimistické. Příští rok by mohlo být více práce (CRo 3.9.)
Český statistický úřad potvrzuje, že se průmyslu začíná dařit lépe. Od prvních nesmělých signálů přibývají stále patrnější důkazy. Už v srpnu statistický úřad naznačil, že se česká ekonomika po dlouhých měsících dostává z recese a začíná růst. Šlo o odhad růstu výkonnosti ekonomiky, tedy přesněji hrubého domácího produktu.
Po šesti čtvrtletích recese se ekonomika v letošním druhém čtvrtletí začala odpoutávat ode dna. V porovnání s předchozím čtvrtletím vzrostla o sedm desetin procenta. Dnes statistický úřad svůj odhad zpřesnil.
Výsledek se dal očekávat především proto, že české hospodářství, které je zásadně závislé na vývozu, profitovalo z oživení v Německu a Francii.
Sice velice pomalu a opatrně, ale šikovné české podniky se chytily situace v zahraničí a využily příležitosti. Při pohledu na výsledky zahraničního obchodu je to hned jasné: Vývoz zboží meziročně vzrostl téměř o 1,5 procenta, zatímco dovoz jen o 3 desetiny procenta.
Podniky i domácnosti nicméně dál šetří. Investice příliš nerostly, výdaje veřejného sektoru stagnovaly, a logicky proto nerostly ani výdaje domácností. Hlavním motorem oživení byl vývoz podniků do zahraničí a především do Evropy.
Ovšem mírně roste i americká ekonomika a českým firmám se daří nacházet nová odbytiště i jinde – v Rusku, Číně, Indii, Latinské Americe a v Asii.
Zda optimistická situace vydrží, nelze říct s jistotou. Řada odborníků ale věří, že zlepšení podnikatelských podmínek v českém výrobním sektoru bude mít trvalejší ráz a to například proto, že v srpnu šlo už o čtvrtý měsíc růstu za sebou.

POLITIKA: Pád české pravice (Aktualne.cz 3.9.)
Zeman na Hradě si ze svých lidí vytvořil vládu, sněmovna gaullistický diktát odmítla, ale hned se sama rozpustila a nenechala zemanovce do června politicky vyhnít. Znamená to konec dvou malých stran a osmi přeběhlíků včetně expremiéra Paroubka a dokonce i fiasko popřevratového tahouna pravice "občanské demokraty," jimž průzkumy přisuzují sotva třetinu křesel (7- 8 %). Hlavní, byť malou stranou pravice, možná jen s 15-17 %, se tak stane výplod Miroslava Kalouska TOP 09 s maskou knížete Schwarzenberga, za jehož aureolou se ukrývá a jehož svorně ekonomové i lid viní za recesi a zpackanou důchodovou reformu. Kalousek je už dvacet let demiurgem české politiky a ovládal i svého koaličního premiéra, na něhož za ekonomickou "katastrofu" teď padla zloba národa. To on de facto sněmovnu rozpustil, ale "malá domů" je pro jeho TOP 09 výhoda. Shrábne sirotky na pravici, kteří na něj ještě mají žaludek.
Do parlamentu se zřejmě protlačí tři malé strany, zcela jistě příznivci prezidenta "Strana práv občanů" a lidovci, kteří poprvé od roku 1918 z parlamentu vypadli, a možná i uskupení "Ano" slovensko-českého podnikatele a mediálního magnáta Andreje Babiše. Ministrany zatím vypadají jen na 5-7 %, ale po debaklu na pravici mají pravoleví lidovci i nečitelný Babiš nějaké zklamané a méně vyhraněné voliče z pravého spektra jisté. Rozhádaná a zkorumpovaná pravice se rozpadla a teď bude s podporou komunistů vládnout rozhádaná levice a do toho jí bude šťourat prezident, který je schopen úspěšně podporovat své bratrstvo, a přitom dělat lidovou politiku.
Kalouskova pravice selhala, protože zvyšovala daně až k recesi a v umění možného byla neschopná. Copak lze beztrestně v Česku vracet majetek církvím a v krizi zvýšit daně na potraviny, léky, kulturu, paliva a energie, snížit podporu nejvíce postiženým a zároveň odmítat i jen kosmetickou úlitbu progresivní dani?
Lidé mají parlamentního panoptika stranických a osobních kšeftů právem plné zuby a ozývají se zoufalé hlasy po manažerské nepolitické politice. Pokud jednou po Kalouskovi pravice postaví do čela rétorické osobnosti (neslyšeli jsme jediný státnický projev) a získá punc puritánské poctivosti, má naději, protože limit státních výdajů byl dosažen a každý pokus levice ještě víc zdaňovat a rozdávat skončí fiaskem. Předvolebnímu nadšení socialistů, jak firmám a střední vrstvě (boháčů je málo) zvýší daně, chybí dovětek… a prohloubí recesi. Nastávající hubená léta však daleko ostřeji a demagogičtěji nastolí sociální otázku, a obě strany nejen pravice budou mít velký problém, jak "spravedlivě distribuovat" klesající životní úroveň.

Česko má dvě naděje na záchranu evropských miliard (Aktualne 8.9.)
Pokud budou jednání s Evropskou komisí úspěšná, mohlo by se Česku podařit zachránit významnou část peněz z evropských fondů, o které jinak téměř nevyhnutelně přijde.
V rámci jednání mezi Prahou a Bruselem totiž bude diskutován návrh české strany, aby bylo pozměněno pravidlo určující, jaká částka musí být v daném roce dočerpána.
"Příští týden budu mít schůzku s eurokomisařem Johannesem Hahnem. Jednat budeme mimo jiné o změně pravidla n+2 na n+3. Chceme, aby to platilo i pro toto programovací období, na tom jsme se shodli i se zástupci krajů," říká ministr pro místní rozvoj František Lukl.
Zmíněné pravidlo je jedním z nástrojů určených k zajištění plynulosti čerpání finančních prostředků. Peníze určené pro daný n-tý rok musí být podle tohoto pravidla vyčerpány v následujících dvou, respektive třech kalendářních letech.
Druhá šance na záchranu miliard
Další naděje svítá v podobě návrhu, který mají v současné době na stole europoslanci. Informoval o něm server Euractiv.
"Na stůl jsem předložil systémové řešení prodloužit čerpání evropských peněz o jeden rok pro všechny členské státy.
"Nic není vyhráno a velice záleží na tom, jak budou jednání po prázdninách probíhat. V Parlamentu proti sobě tentokrát nebudou stát jednotlivé politické skupiny, ale spíše zástupci jednotlivých členských zemí - těch, které by byly pro změnu, tedy vesměs země, které s čerpáním mají větší potíže, a těch, které jsou proti," dodal.
Podle informací ministerstva pro místní rozvoj bylo příjemcům v Česku k sedmému srpnu letošního roku vyplaceno přibližně 447 miliard korun, tedy něco přes polovinu celkové alokace.

Strany navrhují změnu ústavy. Chtějí omezit pravomoci prezidenta (iDNES 21. 9.)
V rekordní rychlosti vznikl návrh, jak hlavě státu vzít některé pravomoci. Prezident by po navrhovaných změnách neobsazoval radu ČNB bez Senátu, nesměl by otálet se jmenováním ministrů a především by byl odvolatelný.
Kdyby už platila nově navržená změna ústavy, tak by si po odmítnutí vlády Jiřího Rusnoka ve Sněmovně vybírala napodruhé premiéra koalice. A možná by teď místo předčasných voleb vládla Miroslava Němcová.
MF DNES v pátek získala od bývalého poslance Stanislava Polčáka (TOP 09) návrh novely ústavy, který má omezit a zpřesnit pravomoci prezidenta.
Politici o něm mluvili už během léta a návrh vznikl rekordně rychle. První pokus pověřit budoucího premiéra sestavením vlády by sice zůstal prezidentovi, ale druhou volbu už by měla většina ve Sněmovně a o pověřeném premiérovi by se hlasovalo jako o zákoně.
Se jmenováním členů bankovní rady by podle návrhu musel nově souhlasit Senát. A v návrhu je též možnost odvolat prezidenta, pokud poruší ústavu. Novela obsahuje i změnu podmínek pro přímou volbu. Prezidentský kandidát už by nepotřeboval 50 tisíc podpisů, ale jen osm tisíc, ovšem ověřených.
"Návrh jsem prodiskutoval s ústavními právníky a dal ho už k dispozici i ODS a ČSSD," řekl v pátek Polčák.
ČSSD je vstřícná, ODS méně
Ke změně ústavy je potřeba 120 poslanců. Jako možný partner pro schvalování se jeví sociální demokracie, která má také něco podobného v programu, i když zdaleka ne všechno. "Sociální demokracie bude podporovat změnu u jmenování členů bankovní rady. Jsme připraveni podpořit lhůty u jednotlivých pokusů při jmenování vlády," sdělil předseda strany Bohuslav Sobotka.
O něco zdrženlivěji reaguje ODS, která vidí, že její pravicový rival TOP 09 staví na boji proti Zemanovi volební kampaň. "My se nebráníme diskusi o zpřesnění ústavy, třeba pokud jde o lhůty, ale nechceme z ní dělat volební téma," reagoval Jiří Pospíšil za ODS.
Komunisté se do změn nehrnou. "Politické síly by měly respektovat ústavu. Neměla by se měnit, hned jak se někomu znelíbí," myslí si Stanislav Grospič z KSČM.
Prezident Zeman ponoukl politiky k činu, když jmenoval vládu natruc Sněmovně a avizoval, že s druhým pokusem nebude po jejím odmítnutí nijak spěchat. Hrad logicky nevidí žádný důvod, aby se něco měnilo.

Začíná proces s bývalými vedoucími zaměstnanci v případu Opencard (Radio cz 23.9.)
Před městským soudem v Praze dnes začíná hlavní proces proti pěti dřívějším vedoucím úředníkům pražského magistrátu. Obvinění údajně uzavřeli ve věci Opencard smlouvy, které byly pro město nevýhodné. Opencard je karta pro občany města, kterou lze používat jak v prostředcích veřejného dopravního systému, tak např. jako doklad při půjčování např. v knihovnách i doklad při platbách v dalších městských organizacích. Díky uzavřeným smlouvám v létech 2006 a 2007 mělo být město poškozeno o dvojcifernou částku v milionech korun. Obžalovaným hrozí až 8 let vězení.

Miliardář A. Babiš chce řídit svůj koncern I poté, kdy by se stal poslancem parlamentu (Radio cz 23.9.)
Babis, šéf jedné z největších českých firem a vedoucí osobnost hnutí „ANO“ v neděli prohlásil, že chce zůstat ve vedení svého koncernu i po případném zvolení do parlamentu. Vedení své firmy by opustil pouze v případě, že by se jeho hnutí ANO mělo podílet na vládě a Babis by mel byt ministrem.
Babis založil firmu Agrofert v r. 1993. Tehdy firma obchodovala převážně s hnojivy a chemikáliemi pro zemědělství. Dnes zahrnuje Babisuv koncern asi 200 Firem, m.j. také v Německu. S obratem přes 5,5 miliard Euro je Agrofert čtvrtým největším podnikem České Republiky. V červnu koupila tato skupina od Düsseldorfer Rheinischen Post také mediální firmu Mafra. Mafra přitom vydává dva z nejdůležitějších českých deníků Mlada Fronta Dnes a Lidove Noviny.

Češi si přejí v parlamentu nové politické strany (Radio cz 24.9.)
Podle průzkumu veřejného mínění si asi 65% Čechů si přeje, aby se do Parlamentu po předčasných volbách (25-26. 10.) dostaly zcela nové politické strany a hnutí. Pro „čerstvý vítr“ v parlamentu se vyslovili zejména mladí lidé do 29 let a domácnosti s vyššími příjmy. Nejlepší šanci získalo podle průzkumu ze šesti nově kandidujících stran a hnutí „ANO“ miliardáře A. Babiše.

Hnutí ANO nadále posiluje, preference rostou i ODS a KSČM (Denik 28.9.)


Havel byl jen poslušná loutka. Listopad ´89 byl připravený, říká diplomat a rozvědčík Polreich (Parlamentní listy30. 9.)
Václav Havel byl manipulovatelná loutka a události listopadu 1989 nebyly žádným překvapením. Naopak šlo o dobře předem připravenou akci. ParlamentnímListům.cz to řekl bývalý zpravodajec a diplomat Miroslav Polreich. V souvislosti s listopadem 1989 uvedl, že tehdejší sovětská armáda v Československu byla připravená v případě potřeby pomoci demonstrantům. I proto nakonec režim výrazněji nezakročil.
Máte za sebou dlouhou kariéru ve zpravodajských službách a diplomacii. Dá se obecně říci, co jste si z toho odnesl do praktického života?
Člověka hodně formuje už to, odkud pochází a kde vyrůstá. Já jsem byl svým způsobem rebel a to především díky svému dědečkovi, který žil v tehdejším Německém Brodu. Ten odešel z katolické církve. Řekl jim, že v žádného Boha nevěří a žádné hříchy nemá, což byl tehdy problém. Vždycky jsem byl vedený takovým odborářským způsobem.
Zpravodajská služba je v angličtině „intelligence service“ a v tom je ta angličtina velmi přesná. Nestačí ale být chytrý, to je každý. Na takovou práci ale musíte být nejen chytrý, ale i dost vzdělaný, abyste měl prostor pro svůj vlastní mozek, a pak je zapotřebí odvaha. Nakonec jsem na to sice doplatil, protože jsem ztratil zaměstnání. Dva roky jsem byl bez práce, pak jsem se přes nižší pozice nakonec uplatnil jako podnikový právník.
Později jste se pohyboval i v disentu, nepletu-li se a vyšly vám knihy v samizdatu…
Ano. Tady musím říct důležitou věc. Operativním šéfem disentu byl profesor Jiří Hájek. Byl jsem jeho oblíbený student, stýkal jsem se s ním legálně a všechno jsme domlouvali spolu. Když se už komunismus chýlil ke konci, někteří jako Petr Pithart po listopadových událostech řekli, že to přišlo jako z nebe. Nic ale nepřišlo z nebe, revoluce byla připravovaná. Ještě v březnu 1989 jsem byl v Milovicích jednat s velením sovětské armády v podstatě jako rozvědčík. Nakonec už česká strana byla tvrdě protiruská. Nyní to novináři opisují z jakešovské doby, jsou to stejné články o Rusech jako tehdy.
Na tom jednání v Milovicích jsme požadovali, jestli dojde v republice k nějakým třenicím, aby se sovětská armáda postavila na stranu disentu. Oni byli na naší straně. Bát jsme se mohli jen československé armády a ten projev o možném tažení na Prahu známe. Jenže později jsem se dozvěděl, že Gorbačov napsal Jakešovi dopis, že jestli dojde v Praze k bojům, sovětská armáda nebude neutrální a zasáhne na obranu protestujících.
Mluví-li se téměř kdekoli o listopadových událostech roku 1989, je to automaticky spojováno s Václavem Havlem. Je to tak správně?
Čtu všechny věci od Havla a teď nemyslím jeho hry. Stojí to za to. Tohle beru. Ale Havel jako politik byl loutka. Byl jistým způsobem vygenerovaný. Po listopadu držela moc v zemi především skupina lidí na Hradě kolem Václava Havla, který byl poslušný a manipulovatelný člověk. Dnes to přechází až do směšnosti, ti lidé, co se kolem něho pohybovali, jedou pořád v té linii. Třeba ten nápad s přejmenováním ruzyňského letiště. Nebo jeho pohřeb. Z toho si snad už dělali srandu. Oni se namažou a pak si z toho dělají srandu, to mi vadí.
Havla jsem potkal poprvé v roce 1988 na Lipnici, kde se konávaly koncerty. Potom šla ta jeho parta po potoce někam dál a všichni byli v náladě. Havel tam tehdy mohl přijít o život, protože se tam topil. U toho jsem byl. A v tu chvíli jsem si řekl, že tohle není moje parta, to není můj disent. Už tehdy někteří zjistili, že bude Václav Havel dobrá figura, že se nechá ovlivnit. Jeho politika byla vždycky přizpůsobivá.
Později ta skupina moci kolem Havla z Hradu přešla na Ministerstvo vnitra, protože tam byly informace. Ti lidé tam tehdy zlikvidovali nepohodlné dokumenty, aby se nic nenašlo. To už Havel neuhlídal, protože politiku nedělal vůbec. Jezdil po světě a sbíral medaile. Václav Havel pro mě není osobou, která něco znamená. Takovým symbolem disentu je pro mě Jiří Hájek. Ale kdo o něm dneska ví? Ani studenti pátého ročníku vysoké školy mezinárodních vztahů ho neznali, když jsem jim o tom říkal…

Jihočeský kraj
S používáním biocidů v šumavském parku je konec (CT24 1.9.)
Šumava - Správa šumavského parku už nebude smět používat chemické prostředky při likvidaci kůrovce. Udělením výjimek tento postup parku každý rok legalizovala státní správa. Na základě soudního rozhodnutí teď ale ministerstvo udělování výjimek zrušilo. Podle Hnutí Duha biocidy v parku ničily kromě kůrovce i jiné druhy hmyzu, což v konečném důsledku ohrožovalo celou obranyschopnost lesa.
Používání biocidů při zásahu proti kůrovci označil už krajský soud v Českých Budějovicích za protizákonný. Vedení parku totiž nenechalo posoudit vliv chemických prostředků na okolní prostředí. "Jedná se o rozsudek soudu, který ministerstvo životního prostředí respektovalo, neodvolávalo se k němu," sdělil Matyáš Vitík, mluvčí ministerstva životního prostředí.
Soud dal za pravdu ekologickým aktivistům z Hnutí Duha, kteří podali kvůli chemické likvidaci kůrovce žalobu. "Výzkumy ukázaly, že tak zahyne více jiných druhů hmyzu než kůrovce, dokonce i druhy, které se kůrovcem živí, které zvyšují obranyschopnost lesa," uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Setkání představitelů Jihočeského kraje se zástupci Česko-německé obchodní průmyslové komory (www.kraj-jihocesky.cz 3.9.)
Dne 28. srpna 2013 se v budově Jihočeského kraje uskutečnilo setkání představitelů Jihočeského kraje v čele s hejtmanem Jiřím Zimolou a zástupci Česko-německé obchodní průmyslové komory, která o pracovní jednání se zástupci Jihočeského kraje požádala. Schůzky se dále zúčastnili zástupci Jihočeské hospodářské komory, českobudějovické firmy BOSCH a firmy POLYGLOT, která je členem ČNOK, zástupce MŠMT a také někteří ředitelé středních škol s technickým zaměřením, které kraj zřizuje.
Diskutovalo se o problematice technického odborného vzdělávání a jeho propojení s trhem práce, kdy velkým významem je právě spolupráce škol a firem v oblasti zajištění odborného výcviku přímo ve firmách. Právě na toto téma se nyní rozjíždí také projekt MŠMT POSPOLU, který je na spolupráci škol a firem a potřebu této spolupráce zaměřen.
Aktéři jednání se shodli, že technické vzdělávání je nutné podpořit na všech úrovních a dát mu patřičnou mediální váhu, neboť klesá zájem žáků o techniku jako takovou a hrozí generační problém v zajištění techniků ve firmách. K tomu je nutné mít dostatek kvalitních absolventů škol, kteří se na trhu práce uplatní. Současným absolventům však mnohdy chybí více praxe a znalostí ohledně technologických postupů, které se v praxi objevují. Po větším rozsahu praxí v reálném prostředí volají mnohdy i samotní žáci.
Došlo i ke vzájemné dohodě na tom, že spolupráce škol a firem je nutná a mělo by dojít také k její podpoře z hlediska legislativních úprav a možnosti daňových úlev, pokud firmy budou investovat do vzdělávání a rozšíření praktické výuky pro žáky středních škol. Nutná je ale i podpora již žáků základních škol a také ukázat i dětem v mateřských školách, že technika je zajímavá a v životě potřebná.
V současné době se v rámci JčK rozjíždí projekt, do kterého je zapojeno celkem 15 středních technicky zaměřených škol a v rámci projektu budou tyto školy spolupracovat nejen s firmami, ale i se základními školami, kde např. prostřednictvím tzv. sdílených dílen mohou již žákům základních škol poskytovat prostor k seznámení se s technikou a základními manuálními pracemi. I toto může být jeden z dalších kroků jak k technice přitáhnout více zájemců a zaplnit budoucí volná pracovní místa techniků ve firmách.

Němečtí odpůrci Temelína se sešli u hranic s Českem (Tyden 7.9.)
Němečtí odpůrci české jaderné elektrárny Temelín se v sobotu sešli na třech protestních shromážděních při hranicích s Českou republikou. Akce se podle agentury DPA konaly v Saské Kamenici (Chemnitz), v bavorském městě Ambergu a pohraniční obci Marktredwitz ležící asi 20 kilometrů západně od Chebu.
Účastníci akce, o jejichž počtu se německá agentura nezmiňuje, protestovali proti provozu temelínské elektrárny a žádali, aby ho české úřady zastavily. Dávali najevo i nesouhlas s tím, že jaderná elektrárna Temelín, která leží zhruba 100 kilometrů od německých hranic, má být do roku 2025 rozšířena o třetí a čtvrtý reaktorový blok.
Česká energetická společnost ČEZ plánuje v Temelíně postavit dva nové jaderné bloky, které by více než zdvojnásobily výkon elektrárny z dosavadních 2000 megawattů. Nové bloky by měly elektřinu vyrábět 60 let, náklady na investici se odhadují na 200 miliard až 300 miliard korun.

Martin Kuba kráčí na jatka (Ceska pozice 6.9.)
Jihočeská ODS vysílá do voleb jako svou jedničku muže, který ji vede od porážky k porážce.
„Je naprosto logické, že kandidátku povede Martin Kuba, který je předsedou jihočeského sdružení strany.“ Těmito slovy vyprovodil místopředseda jihočeské ODS Tomáš Jirsa svého stranického nadřízeného na post krajského lídra. Ano, to je asi logické. Méně logické už se zdá, že Kuba ještě post předsedy regionu zastává.
Úřadující předseda ODS ve svém domovském kraji totiž nastavil takový trend, že občanští demokraté by se měli zatraceně bát o výsledek. V roce 2006 získala jihočeská ODS 6 poslaneckých mandátů. V minulých volbách vyslalo tamní regionální sdružení do sněmovny čtyři poslance. Budou-li pokračovat „úspěchy“ krajské organizace vedené Martinem Kubou, bude ODS ráda za dva poslance. A při pohledu na popularitu samotného Kuby by se nikdo nemohl divit, kdyby byl úřadující předseda ještě vykroužkován mimo volitelné pozice.
Jižní Čechy přitom dlouho patřily mezi velmi silné regiony ODS. Pod vedením Toma Zajíčka tam občanští demokraté často dosahovali výsledků srovnatelných s nejsilnější baštou, hlavním městem Prahou. Ovšem Zajíček po krajských volbách v roce 2008 z postu šéfa regionu odešel a nahradil ho právě Kuba, všeobecně vnímaný jako chráněnec jihočeského kmotra Pavla Dlouhého, místostarosty Hluboké nad Vltavou.

Za Kubova vedení se strana z postavení jasného hegemona jižních Čech postupně propadla až na čtvrtou pozici
Podrobné výsledky v různých typech voleb si lze prohlédnout v grafu. Důsledky Kubova šéfování pro jihočeskou ODS jsou z něj patrné: Ze zisků 30 až 40 procent se stalo 20 procent, poté 15, naposledy něco přes 12 procent. Strana se z postavení jasného hegemona jižních Čech postupně propadla až na čtvrtou pozici – v posledních krajských volbách Kubovu ODS předstihla nejen vítězná ČSSD, ale i komunisté. A především hnutí Jihočeši 2012, složené především z odpadlíků od občanských demokratů; z lidí, kteří si značnou část popularity vybudovali prostým vystoupením z Dlouhého a Kubovy ODS.
Jdeš proti Dlouhému? Půjdeš i z radnice!
Za nejzásadnější zlom lze označit komunální volby z roku 2010. Krátce před nimi českobudějovická ODS, jejímuž klubu Kuba předsedal, odvolala z postu primátora Juraje Thomu. Důvod byl stěží uvěřitelný – Thoma po několika excesech včetně opileckého skandálu odvolal z postu tajemníka Zdeňka Řeřábka.
Tento muž má ovšem vlivného kamaráda, samotného neformálního vůdce kraje Pavla Dlouhého. Jak ostatně připustil i Thoma, právě od Dlouhého se k budějovickému primátorovi neslo varování, ať na Řeřábka nesahá. V Českých Budějovicích se dodnes bere jako fakt, že Thoma byl Kubou a jeho kolegy odvolán právě na přání „Knížete z Hluboké“. Budějovická ODS tehdy dosud nejjasněji předvedla, že vůle voličů je občanským demokratům ukradená – podstatnější je, kdo vychází vstříc Dlouhému.
Ještě v roce 2010 Petr Nečas na post místopředsedy ODS Martina Kubu nepreferoval
Krátce poté se konal kongres ODS. Petr Nečas, který se měl brzy stát předsedou strany, ve svém projevu před zvolením volil poměrně úderná slova: „My opravdu musíme dávat přednost politikům s autentickými politickými názory a s autentickými politickými postoji – nositelům těchto politických postojů, ne marionetám, které jsou z dálky, z té šedé zóny mezi pomezím světa politiky a byznysu řízené jakýmisi loutkoherci.“ Aby nikdo nepochyboval, koho má na mysli, v dalším projevu si explicitně řekl o místopředsedy Jiřího Pospíšila, Alexandra Vondru, Pavla Drobila a Pavla Blažka. Tedy ne o Kubu, který také kandidoval.
Delegáti svého nového předsedu pochopili jednoznačně. Kuba dostal ze všech kandidátů na místopředsedu nejméně hlasů, předstihl do dokonce i David Vodrážka, jenž se v Clarionu dokázal historicky znemožnit projevem, který vyvolával v auditoriu spontánní výbuchy smíchu. Ještě tvrdší direkt však měl Kuba teprve dostat.
Porážka za porážkou
Na podzim 2010 se konaly již zmíněné komunální volby. A po červnovém Kubově „zlepšováku“ obdržela jeho ODS naprosto jasné vysvědčení. Občanští demokraté ztratili šest okresních měst ze sedmi, v Českých Budějovicích spadla strana ze 46 procent na 15 procent. Primátorem se stal Thoma kandidující za zbrusu nové hnutí Občané pro Budějovice. Kuba kandidoval jako jedenáctka, přičemž se do zastupitelstva dostalo jen osm občanských demokratů. Shodou náhod ale tři občanští demokraté ze zastupitelstva odstoupili, takže se Kuba nakonec na magistrátu usadil.
Budějovický příběh nebyl ojedinělý. Krátce před komunálními volbami 2010 odešel z ODS i starosta Strakonic Pavel Vondrys. Nelíbilo se mu, že do strany najednou přišlo několik desítek nových členů, kteří překazili jeho snahu zatočit ve městě s hernami. Vondrysovi stačilo založit hnutí Slušnost a jistoty pro Strakonice, volby vyhrál a stal se znovu starostou. Zato ODS i ve Strakonicích padla na třetinu výsledku z roku 2006. Bilance v dalších okresních městech je opět přehledně zaznamenána:

Impuls z komunálních voleb byl ještě zesílen na podzim 2011. Nečas v rámci posilování své vnitrostranické pozice cynicky popřel všechny deklarované zásady z předcházejícího roku a jmenoval Kubu ministrem průmyslu a obchodu. To však nevydržel další známý jihočeský člen ODS poslanec Michal Doktor a stranu rovněž opustil.
Zatím poslední výprask
Řady regionální organizace dále řídly, na jaře 2012 odešlo dokonce celé místní sdružení ze Zvíkovského Podhradí. Jeho členové si v dopise stěžovali například na nespravedlivé rozdělování dotací. „Jihočeská ODS je napojena na kmotry, kam jinam než na Hlubokou. Pan Kuba, který nevyhrál žádné volby, postupuje nahoru. Dokud se šňůra na kmotry nepřetrhne, nechceme barvy této strany dále hájit,“ zdůvodňoval odchod starosta Zvíkovského Podhradí František Blažek.
Právě kvůli rozdělování peněz z evropských fondů, z nichž profitovala převážně Dlouhého Hluboká nad Vltavou, bylo v kraji nejvíce zlé krve. Už v roce 2008 padesát jihočeských starostů proti přidělování dotací protestovalo. Za evropské fondy byl přitom od roku 2008 z pozice náměstka hejtmana zodpovědný právě Kuba. V kauze padla obžaloba úředníků hejtmanství, soud však loni oba hlavní aktéry, Jiřího Trnku i Martina Půlpytla, obžaloby zprostil. Celou dotační síť kolem Dlouhého a Kuby, která silně zaváněla klientelismem, podrobně popsal před třemi lety Marek Švehla v Respektu.
Doktor, Vondrys a další bývalí občanští demokraté pro krajské volby 2012 založili hnutí Jihočeši 2012. Strana hned na první pokus porazila ODS, získala 14,5 procenta, zatímco její bývalí kolegové o dvě procenta méně. Pouhých 12,5 procenta je pro jihočeskou ODS historickou tragédií, ale předsedy regionu se zhoršující se výsledky strany nijak nedotkly.
Kde skončí pád?
Jestliže chce Kuba skutečně pomýšlet na post předsedy celé ODS, musí doufat ve volební zázrak
Právě výsledek v nadcházejících volbách by měl být pro Kubu klíčový. Exministr průmyslu se dosud účastnil pouze trojích voleb – dvakrát komunálek v Budějovicích (2006 a 2010) a krajských z roku 2008. Pod jeho vedením zatím také jihočeská ODS absolvovala pouze jedny sněmovní volby, ty v roce 2010. Dosáhla v nich sice nejlepšího výsledku za Kubova šéfování, 21,36 %, jenže tehdy šlo přeci jen ještě o jinou ODS. Nejúspěšnějším mužem kandidátky byl jistý Michal Doktor, který díky 6,5 tisícům preferenčních hlasů vyskočil ze sedmého místa na první. A Doktor se svými Jihočechy bude letos kandidovat za blok Hlavu vzhůru! kolem Jany Bobošíkové.
Jestliže chce Kuba skutečně pomýšlet na post předsedy celé ODS, musí doufat ve volební zázrak. Trend, který v regionu nastavil, by mohl jihočeskou ODS snadno přivést k jednocifernému výsledku, což nelze považovat za nic jiného než za ponižující fiasko. Poté, co jeho kandidaturu odmítli občanští demokraté ze středních Čech a preventivně i ti z Prahy, by výprask v domácím regionu dostal ještě palčivější rozměr.
Vyrobit z regionu, kde byla ODS suverénním hegemonem, kraj, v němž prohrává boj o třetí místo s hnutím existujícím teprve pár měsíců, je bezpochyby ojedinělý počin. Kuba však asi nemůže doufat, že by ho taková bilance, bude-li trend pokračovat, měla katapultovat do čela celé ODS.

Zelení na jihu Čech vrací do hry Kuchtovou (Pravo 8.9.)
Českobudějovický architekt a zastánce ekologických stavebních řešení ve městě Stanislav Kovář povede Stranu zelených do sněmovních voleb v Jihočeském kraji. V sobotu v podvečer o tom rozhodla krajská konference strany. Dvojkou bude bývalá ministryně školství Dana Kuchtová.
„Ekologické a sociální otázky budou i v naší zemi brzy otázkami zásadními. Jižní Čechy mají dosud poměrně kvalitní životní prostředí, které je třeba je zachovat. Chtěli bychom se podílet na řešení celostátně významných témat, k nimž patří ochrany Národního parku Šumava či propojení dopravních koridorů,“ shrnul stručně cíle pro média Kovář.
Kuchtová, jedna ze zakladatelek hnutí Jihočeské matky, které se zviditelnily bojem proti Jaderné elektrárně Temelín společně s rakouskými odpůrci, dodala, že ve Sněmovně v případě úspěchu budou chtít zelení znovu otevřít debatu o dostavbě Temelína.
Bitvu o hlasy zahájí zelení ve čtvrtek v Budějovicích před restaurací Spirála.

Pod Temelínem sbírají podpisy jeho odpůrci, velké protesty nechystají (CT 24, 11. 9.)
Týn nad Vltavou (Českobudějovicko) – Čeští odpůrci Jaderné elektrárny Temelín vytáhli do boje proti jejímu rozšíření. Připojili se k celoevropské podpisové akci proti jaderným zdrojům, která dnes začala. Připravují antiatomové fórum, tedy diskuse s experty. Protesty v ulicích a na hranicích už neplánují – podle organizátorů by neměly potřebnou podporu.

Jihočeské matky odmítají, aby dostavbu Temelína podporoval stát (iDNES 13.9.)
Kolem dostavby elektrárny bude ještě hodně rušno.
Členské státy Evropské unie by mohly poskytovat přímou finanční podporu jaderné energetice. A to třeba formou garantovaných výkupních cen. S návrhem přišla Velká Británie a Česko jej podporuje. Naopak proti se postavily Německo a Rakousko. Ve středu se k celoevropské petici s názvem „Řekněte ne státní podpoře jaderné energetice“ připojilo sdružení Jihočeské matky.
"Česká republika už podniká přípravné kroky, aby ČEZ mohl získat státní garanci pevných výkupních cen pro elektřinu z nových bloků Temelína," uvedla předsedkyně sdružení Jihočeské matky Monika Machová-Wittingerová.
Podle ní bychom tak za dostavbu Temelína zaplatili všichni. A to nejen kvůli nárůstu cen energií, ale i proto, že ČEZ nebude vyplácet dividendy. A stát tak přijde o velkou část příjmů.
Bez jaderných zdrojů se neobejdeme
ČEZ se k celé záležitosti staví pragmaticky. Jedna věc je podle společnosti podpisová akce bez odpovědnosti, druhou je pak odpovědnost za zajištění energetických potřeb.
"Česká republika se do budoucna bez jaderných, ale ani obnovitelných zdrojů neobejde. Právě cesta vyváženého energetického mixu umožní využít výhody jednotlivých zdrojů," konstatoval mluvčí Temelína Marek Sviták. Zároveň zdůraznil, že garance ceny mají smysl ve chvíli, kdy je trh pokřivený různými dotacemi, které snižují reálnou hodnotu elektřiny.
Evropská komise bude o návrhu nové směrnice jednat ještě rok a půl. Nevládní organizace věří, že se povede vytvořit na komisaře takový tlak veřejnosti, že návrh nakonec přijat nebude.

Jak se změnil život v českých krajích za posledních 10 let (iHNed 17.9.)
Podívejte se, jak si vedou jednotlivé kraje v 15 zkoumaných oblastech. Celkový žebříček pak najdete na konci článku:
1. Regionální hrubý domácí produkt na obyvatele
V tomto ukazateli jasně dominuje Praha. Nejvyšší skok směrem nahoru zaznamenal Moravskoslezský kraj (z 13. na 5. místo), naopak Liberecký kraj se propadl ze sedmé pozice na třináctou.

2. Míra nezaměstnanosti k 31. 12.
V této oblasti nenastaly tak výrazné změny jako u HDP. Na prvním místě je tradičně Praha, na druhé se ale dostal Plzeňský kraj a na třetí Středočeský. Oba poskočily o dvě příčky. Nejvíce se propadl Jihočeský a Královéhradecký kraj.

3. Průměrná hrubá měsíční mzda
Z porovnání let 2001 a 2012 vychází nejlépe Vysočina, která si polepšila o tři příčky. Nejhůře dopadly Zlínský a Karlovarský kraj, které se propadly až na konec žebříčku.

4. Počet vydaných stavebních povolení na 1 tisíc obyvatel
Tento údaj vykresluje investiční aktivitu ekonomických subjektů v regionu. Nejvyšší pokles zaznamenal Olomoucký kraj a dále Praha. Propad metropole je dán omezenou rozlohou ploch pro výstavbu a také velikostí projektů, které se v Praze stavějí.

5. Čistý disponibilní důchod domácností na obyvatele
Tento údaj představuje prostředky pro spotřebu či úspory domácností. Vysočina si polepšila o sedm míst, Karlovarský kraj se propadl o pět.

6. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti
Nejnižší podíl dlouhodobě (více než 12 měsíců) nezaměstnaných má Praha, která vystřídala na prvním místě Jihočeský kraj. Nejvíce si polepšil Plzeňský kraj, výrazně naopak klesal Karlovarský a Liberecký kraj.

7. Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo
V této oblasti si výrazně pohoršila Vysočina. Zatímco v roce 2001 se na jedno volné místo tlačilo sedm lidí, v roce 2011 už jich bylo více než čtyřicet. Polepšil si naopak Moravskoslezský kraj.

8. Medián hrubých mezd
Nejvíce si polepšil Jihomoravský kraj, který se dostal z 12. na 5. místo. O sedm příček naopak klesl Karlovarský kraj.

9. Naděje na dožití u mužů (v letech)
Tento údaj představuje souhrnný ukazatel sociální úrovně regionu. Je odrazem nejen zdravotní péče, ale také kvality pracovních míst.
Nejvyšší naději dožití mužů vykazovala v roce 2001 i 2011 Praha. Největší pokles zaznamenal Pardubický kraj, který byl v roce 2001 na druhém místě žebříčku. Polepšil si naopak liberecký region.

10. Naděje na dožití u žen (v letech)
V roce 2001 vykazoval nejvyšší naději dožití žen Královéhradecký kraj. Nyní vede Praha. Nejvíce si, stejně jako u mužů, polepšil Liberecký kraj. Naopak Pardubicko klesalo.

11. Podíl osob s VŠ vzděláním v poměru k věkové kategorii 20+
Nejvyšší poziční nárůst podílu vysokoškolsky vzdělaných zaznamenal Středočeský kraj, který postoupil z desátého na třetí místo.

12. Počet trestných činů na 1 tisíc obyvatel
Nejnižší počet trestných činů vykazují Zlínský kraj a Vysočina. Na konci tabulky skončila Praha. Nejvíce si polepšil středočeský region, když poskočil z 13. na 10. místo.

13. Emise oxidu siřičitého (t/km2)
Velmi příznivé hodnoty vykazuje Vysočina a Jihomoravský kraj. Na třetí příčku se dostal Liberecký kraj, který byl předtím na osmé pozici. Poslední místa obsadila Praha, Moravskoslezský a Ústecký kraj.

14. Emise oxidu dusíku (t/km2)
Také v této oblasti si nejvíce polepšil Liberecký kraj. Naopak klesala Vysočina a Jihomoravský kraj.

15. Emise oxidu uhelnatého (t/km2)
Zatímco Jihomoravský kraj v roce 2001 vykazoval nejnižší emise oxidu uhelnatého ze všech krajů, v roce 2011 spadl až na 10. příčku. Naopak Karlovarský kraj se posunul z desáté na druhou. Na konci tabulky skončila Praha.

Celkové výsledky
Na základě výše uvedených dat sestavili experti dva indexy vycházející ze stejných indikátorů při stejně stanovených vahách. První index hodnotí situaci v roce 2001 a druhý vychází z posledních dostupných dat.
Z údajů vyplývá, že mezi kraje se zlepšující se socioekonomickou situací patří Plzeňský a Pardubický. Naopak kraje Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský socioekonomicky zaostávají.

(Každá z 15 oblastí měla v hodnocení jinou procentuální váhu. HDP, míra nezaměstnanosti, průměrná mzda, počet vydaných stavebních povolení, čistý disponibilní důchod – 9 procent. Naděje dožití u mužů a naděje dožití u žen – vždy 5 procent. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, počet uchazečů na 1 volné místo, medián hrubých mezd, podíl VŠ vzdělaných obyvatel, počet trestných činů – 6 procent. Emise oxidu siřičitého, dusíku a uhelnatého – vždy 5 procent.)


Nejdelší železniční tunel za 12 miliard se začne stavět za tři roky (iDNES 19.9.)
V roce 2016 by se mohlo začít s výstavbou nejdelšího, pětikilometrového železničního tunelu v Česku. Projekt za 12 miliard se teprve připravuje, soutěž by se měla vypsat za dva roky. Chotýčanský tunel vyroste na Českobudějovicku.
Stavba tunelu bude nejnákladnějším železničním projektem za poslední tři desetiletí, uvedl deník E15, který o chystaném projektu informoval.
Nejdelší železniční tunel v ČR se začne stavět v roce 2016. Podle prvních odhadů přijde na 12 miliard korun. Chotýčanský tunel bude teprve druhým železničním tunelem v Jihočeském kraji. Stane se součástí IV. železničního koridoru vedoucího ze severu Čech přes Prahu a České Budějovice až k hranici s Rakouskem.
Tunel vznikne spolu s dalším asi tříkilometrovým tunelem na zhruba dvacetikilometrovém úseku mezi Ševětínem na Českobudějovicku a českobudějovickou čtvrtí Nemanice. Kvůli vysokým nákladům spojeným právě s vybudováním tunelů Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) zvažovala i levnější možnosti. Nakonec ale zřejmě zvolí dražší cestu. "Jiná varianta v podstatě není," řekl deníku generální ředitel SŽDC Jiří Kolář.
"S vypsáním soutěže počítáme v roce 2015, s podpisem smlouvy a zahájením stavby v roce 2016," popsal šéf správy předpokládaný harmonogram.
Prvním tunelem v Jihočeském kraji se stane Sudoměřický, který bude postaven v rámci modernizace tratě Tábor - Sudoměřice u Tábora, zahájené letos v létě. Bude ale s 430 metry délky podstatně kratší než Chotýčanský.

Většina politických stran je pro dostavbu Temelína (Tiscali 19.9.)
Většina politických stran je za určitých podmínek pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Proti vybudování třetího a čtvrtého bloku, které by podle odhadů stálo 200 až 300 miliard korun, se tradičně vymezují zelení a také Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Vyplývá to z ankety mezi stranami, které mají podle některých průzkumů šanci dostat se do Sněmovny. ODS na dotazy neodpověděla. Bývalý premiér Petr Nečas (ODS) rozšíření elektrárny podporoval, pochybnosti o investici ale měl exministr financí Kalousek (TOP 09).
Rozhodnutí o dostavbě by mohlo podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše padnout na konci roku 2014 nebo v roce 2015. Tendru se účastní česko-ruské konsorcium MIR.1200 a americko-japonská společnost Westinghouse.
Sociální demokracie podmiňuje výstavbu tím, že bude pro ČR "národohospodářsky výhodná". Zároveň chce nejméně do roku 2042 prodloužit životnost jaderné elektrárny Dukovany. Hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše chce nejstarší a "nejšpinavější" uhelné elektrárny nahradit jadernými zdroji.
Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše může být ekonomicky ověřená dostavba Temelína pro českou ekonomiku poptávkovým impulsem. Jednoznačně pro jsou rovněž lidovci. "Dostavbu Temelína podporujeme, ale víme o argumentech, které jí označují za nereálnou a nebereme je na lehkou váhu," sdělili zástupci KDU-ČSL.
"Bez jaderné energie si budoucnost neumím představit, protože prolomení těžebních limitů je horším řešením a dovoz ropy a plynu snižuje energetickou bezpečnost země," uvedl na dotaz předseda zemanovců Zdeněk Štengl.
Naopak podle senátora Okamury dostavba Temelína enormně zdraží cenu energie na desítky let dopředu. Okamura podporuje energetickou soběstačnost na co nejnižší úrovni. " Například nákup a instalace panelů na střechy, na solární ostrovní systémy nebo na obecní elektrárnu, která bude zásobovat obec a umožní ji odpojit od veřejné sítě," sdělil Okamura.
Proti dostavbě jaderných bloků je tradičně Strana zelených, peníze by raději investovala do zateplování domů. "Varovat by nás měla zkušenost se současným Temelínem: projekt stál nakonec téměř dvojnásobek oproti původnímu plánu," uvedli zelení.
V oblasti celkové energetické koncepce ČSSD prosazuje mimo jiné snižování energetické náročnosti průmyslu a stanovení přísnějších norem na energetické vlastnosti budov. Sociální demokraté chtějí rovněž snížit spotřebu uhlí při topení v domácnostech. Pro snižování energetické náročnosti výroby i spotřeby jsou i komunisté, podle Dolejše by se podíl obnovitelných zdrojů energie měl zvyšovat přiměřeně a bez nárůstu cen energií pro spotřebitele.
"Přiměřená podpora rozvoje obnovitelných zdrojů má svoje opodstatnění, nicméně zvýhodnění jakéhokoliv energetického zdroje nesmí nepřiměřeně zatěžovat spotřebitele a veřejné rozpočty a snižovat konkurenceschopnost české ekonomiky," tvrdí ve svém programu TOP 09. Bývalá vládní strana trvá na zachování strategických energetických firem, jako je ČEZ, ČEPS, ČEPRO, MERO, ve vlastnictví státu.
Podle zelených by se ČR měla opírat o soběstačnou energetiku nezávislou na dovozu ropy, zemního plynu či jaderného paliva. Šanci vidí především z úsporách energie a přechodu na obnovitelné zdroje, jako jsou teplárny na biomasu, bioplynové stanice, větrné, solární a vodní elektrárny.

Mánek: V boji proti kůrovci jsme postupovali správně (JČ novinky 23.9.)
Nejvyšší správní soud jednoznačně a definitivně odmítl námitky a žaloby ekologických aktivistů týkající se asanačních zásahů proti kůrovci na Šumavě. Podle soudu postupovala správa parku při asanaci kůrovcové kalamity správně a podle zákona.
Nejvyšší správní soud v Brně rozhodl o správnosti asanačních zásahů proti kůrovci na Šumavě. Celá „kauza“ bohužel zaměstnávala soudy více než tři roky. Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava postupovala při asanaci kůrovcové kalamity v letech 2011 až 2013 správně a podle zákona – tak zní výrok Nejvyššího správního soudu v Brně z 30. srpna tohoto roku.
Soudy v různých instancích žalobu zamítly několikrát. O správnosti postupu Správy NP a CHKO Šumava rozhodl již Krajský soud v Českých Budějovicích 21. listopadu 2011, již tehdy žalobu zamítl!
Ekoaktivisté - Dagmar Kjučuková místostarostka Zdíkova, která zablokovala otevření hraničního přechodu Modrý sloup a Zdenka Křenová, náměstkyně ředitele Správy NP a CHKO Šumava v letech 2007–2010, která pomáhala rozpoutat vznik kůrovcové kalamity, se však stále odvolávali a dále po soudcích žádali nesmyslné rozhodnutí, ve kterém by zakázali kácení všech kůrovcem napadených stromů v Národním parku Šumava. Jako hlavní důvod uváděli porušení svých práv na příznivé životní prostředí. Žalující ekologičtí aktivisté se také nesprávně domnívali, že zásahy proti kůrovci správa parku prováděla v rozporu se zákonem o ochraně přírody a právními předpisy Evropské unie. Žádný ze soudů v České republice se ale naštěstí o nesmyslnosti tohoto tvrzení nedal přesvědčit a zcela jednoznačně konstatoval, že bylo právem a zároveň povinností Správy NP a CHKO Šumava rozhodnout, které stromy napadené kůrovcem budou odstraněny, což bylo zákonnou povinností vlastníka lesa v majetku státu.
„Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné,“ i to se píše v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Je tak konečné a definitivní. Nikdo se proti němu nemůže dále odvolávat. „Jedna pseudokauza skončila, některé další pokračují. Doufám, že tento rozsudek bude precedentem pro ostatní obdobně nesmyslně vyvolané případy,“ uzavírá Jiří Mánek.

Zimola: Jihočeský kraj:Výborná adresa a také několik ale … (JČ novinky 23.9.)
Zimola: „Je lichotivé číst, že Jihočeskému kraji patří ve studii Česká centra rozvoje druhé místo, hned za Prahou. A mám-li z výsledku, pod nímž je podepsán tým odborníků z pražské Vysoké školy ekonomické, radost jako jeho obyvatel, Jihočech, pak stejný pocit mám i jako hejtman."
„Kraj totiž neobstál jen v analýze sociálního a ekonomického postavení všech čtrnácti krajů, ale i v připojeném hodnocení správy veřejných financí. Což nejsou spojité nádoby, jak by se snad mohlo zdát," říká Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje.
„Zatímco první oblast hodnotící, jak se v daném regionu bydlí, pracuje, tráví volný čas, jaký je HDP na obyvatele, počet trestných činů či stav emisí oxidu uhelnatého, můžeme z pozice správců kraje ovlivňovat jen velmi, velmi omezeně, krajskou samosprávu už máme zcela v rukách. A těší mě, že čísla nelžou, jak se říká, dodává Jiří Zimola.
„Náš Jihočeský kraj je s 1234 korunami druhým nejméně zadluženým v přepočtu na obyvatele. A celkový dluh kraje je v Česku také druhý nejnižší, přestože loni vzrostl meziročně na 785 milionů korun a to v souvislosti s přijetím úvěru od Evropské investiční banky na dlouho připravovanou zásadní opravu mnoha desítek kilometrů jihočeských silnic, na kterou jsme získali dotaci z fondů EU. Podíl cizích zdrojů na majetku kraje loni dosáhl 0,18 procenta a byl nejlepší v zemi. To je velmi pozitivní vizitka krajské vlády vedené sociálními demokraty," pokračuje Zimola.
„Fakta z hodnocení sociálního a ekonomického postavení kraje mě nepřekvapila. Dlouhodobá ekonomická stabilita, příznivá průmyslová struktura, zdravé životní prostředí. Sice podle ekonomické výkonnosti, měřené hrubým domácím produktem na obyvatele, jsme až osmí, ale za to zde vykazujeme čtvrtou nejnižší míru nezaměstnanosti. Nemáme těžký průmysl, ale máme šanci rozvíjet cestovní ruch a rekreaci. Což také děláme. Ale přinejmenším dva zdvižené ukazováky jsem zaregistroval: Jihočeský kraj opustil první místo v nejnižším podílu lidí dlouhodobě, přes rok, bez práce na celkové nezaměstnanosti. A má slabé pracovní uplatnění vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. A také všem známé slabiny v dopravní infrastruktuře," říká Zimola.
„Znamená to, že abychom si dlouhodobě výborné postavení pro život atraktivního kraje udrželi, musíme vidět i problémy a pomáhat je jako politici řešit. K čemuž se jako zodpovědný sociální demokrat otevřeně hlásím. Koneckonců, jedním z ukazatelů téhle studie je i délka života obyvatel krajů. Podle úměry: čím lepší sociální a ekonomická úroveň, tím lepší zdraví a tedy i vyšší průměrný věk. Upřímně ho tedy přeji všem Jihočechům," přeje Zimola.

Prošustrované peníze (www.kraj-jihocesky.cz 27.09.)
Podle nejnovějších zpráv naděje, že nám Evropský parlament povolí výjimku z pravidla n+2 a my budeme moci čerpat peníze z evropských fondů určené pro programové období 2007 - 2013 o rok déle, včera pominula. Výbor pro regionální rozvoj Evropského parlamentu se rozhodl nevyhovět nám a jeho plenární zasedání to asi nezmění. Proč, to není předmětem mé úvahy, i když lze předpokládat, že „zlobivému dítěti" má málokdo ochotu vyjít vstříc.
I když ale připustíme, že by nám Evropský parlament mohl vyhovět a peníze bychom skutečně mohli čerpat rok déle, není důvod k radosti. To podstatné totiž je, že k čerpání nám zbývá více než 500 miliard korun. Uvážíme-li však, že Česko bylo zatím (za pět a půl roku) schopno vyčerpat pouze nějakých 275 mld. Kč, je nabíledni, že by nám nepomohlo ani prodloužení programového období na dvojnásobek. Abychom byli spravedliví je nutno dodat, že zhruba 190 mld. bude údajně ještě zúřadováno do konce roku 2013, ale i tak zbývá vyčerpat přes 300 mld. Kč.
Můžeme se utěšovat skutečností, že náš ROP Jihozápad patří v čerpání EU fondů v Česku k těm úspěšnějším operačním programům, dokonce je druhý nejúspěšnější po ROP Jihovýchod (a to i přesto, že nám bylo vyplácení dotací svého času pozastaveno panem Kalouskem). Zatím se nám podařilo vyčerpat více než polovinu určených prostředků (asi 9 mld. Kč z 16,4 mld. Kč) a ztráta nevyčerpaných peněz nám nehrozí. Ale co je to platné, když celková situace je tak tristní.
Spílat na to, kam čerpání fondů EU dovedla pravicová vláda P. Nečase nebo, ještě lépe, politický turista Kamil Jankovský, který byl z titulu ministra pro místní rozvoj zodpovědný za koordinaci čerpání těchto fondů, už nemá smysl. Výsledky „svědomité práce" se stranám bývalé koalice dozajisté za měsíc zúročí.
To ale problém evropskými penězi nevyřeší. Co s tím lze dělat?
Snažit se zachránit co se dá. Ne však bezhlavě. Než vymýšlet nesmyslné projekty jen proto, abychom peníze utratili, popřípadě je přihrávali strukturám, které je spíše rozkradou, to je lepší je nevyčerpat. A co jsou ty smysluplné projekty? Především tzv. tvrdé projekty v programech, které se dosud osvědčily a dokážou peníze z fondů čerpat trochu efektivněji. Jsou to např. programy zaměřené na výstavbu dopravní infrastruktury, podporu podnikání, technologického rozvoje firem a stabilizaci či růst pracovních míst. V této souvislosti myslím, že současný ministr pro místní rozvoj v demisi Lukl dělá, co může.
Pro nové programové období, které začíná v roce 2014, jsou hlavními prioritami: zjednodušení administrace a metodik čerpání fondů, stabilizace personálu pracujícího v dané oblasti na všech úrovních veřejné správy (mimo jiné přijetím zákona o státní službě) a posílení kontrolních mechanismů. V oblasti tzv. měkkých projektů bych upřednostnil spíše podporu vzdělávání na základních a středních školách, přestože právě ministerstvo školství má v této oblasti obrovské problémy.
Všechny peníze na léta 2007 - 2013 už nezachráníme, ale musíme se poučit a začít si uvědomovat, že jde o naše peníze. A hlavně musí přestat politikaření a konečně musí dojít na spolupráci všech institucí a osob, kterých se to týká. Jejich koordinace a sladění je významná role ministra pro místní rozvoj, ke které se hlásím a kterou hodlám prosazovat, pokud budu mít příležitost tuto pozici zastávat.

Jiří Zimola
jihočeský hejtman a stínový ministr pro místní rozvoj

Přeshraniční setkání jihočeských a hornorakouských mládežnických organizací
(www.kraj-jihocesky.cz 30.09.)
Ve dnech 21. a 22. září 2013 se u příležitosti Zemské výstavy 2013 uskutečnilo setkání zástupců dětských a mládežnických organizací z Jihočeského kraje a Horního Rakouska.
Českou část reprezentovala Rada dětí a mládeže Jihočeského kraje se svými členskými sdruženími (občanské sdružení Děti Řepice, občanské sdružení Bezva prázdniny, POHODÁŘI VSKH, Kamarádi otevřených srdcí, Rodinné centrum ROZÁRKA, Jihočeská krajská organizace Pionýra, M - tes a Země - nezemě, o. s.). Nabídky na setkání využilo patnáct účastníků z Jihočeského kraje a dvacet účastníků z Horního Rakouska.
Cílem této akce bylo přiblížit rakouským zájemcům systém a činnost jihočeských organizací zajišťujících výchovné, vzdělávací, zájmové, rekreační a táborové akce pro děti a mládež.
Program na české straně hranic zahrnoval návštěvu Zemské výstavy v českokrumlovském Regionálním muzeu, návštěvu Domu dětí a mládeže Český Krumlov a dále místního Centra pro pomoc dětem a mládeži. Následně všichni účastníci odcestovali do Freistadtu, aby navštívili rakouskou část Zemské výstavy. Poté následovalo oficiální přivítání hornorakouskými představiteli organizace LandesJugendReferat spojené s nabídkou další spolupráce v oblasti volnočasových aktivit pro děti a mládež.
Následující den byl věnován prezentacím jednotlivých hornorakouských mládežnických organizací a aktivitám z oblasti zážitkové pedagogiky.
Jak jihočeští, tak hornorakouští účastníci pozitivně zhodnotili průběh celé akce a shodli se, že by budoucnu rádi zrealizovali další tematicky navazující přeshraniční setkání.





 
Interreg Central Europe KÚ Jčk EUROPA Plattform PRO Waldviertel
Projektverein Waldviertel